XIII Století - Absinth

Zas v kouři cigaret a dům je uzavřený
Tam v rohu pokoje spatřím bódlerů tvář
Sklenice absinth mě sladkou vůní svádí
A vyzdvihne mě ke hvězdám byron a shelley
Už v těch jménech co si tušíš ztracené
Generace prokletých básníků
Pod tíhou osudu se jejich křídla lámou
V komické ironii dnů

Na trůně sedí zas thomas tourquemada
Ty jeho vize mě plní údivem
A jak to chodí on na svět přišel slepý
Přesto jej spatřil hořet nukleárním chaosem
Bolest i vášeň to všechno v jedno žáru
Milostná symphonie kterou paganini hrál
Upír a rebel co se v tónech hudby vrací )
Na rubáš zítřka zapomněl

Pod tíhou osudů se lamou
Ztracená jména na rakvích
Pod tíhou historie stárnou
V komické utopii dní

Krajiny pekla obraz hieronima bushe
A ruce v okovech pana markýze de sade
Prokletý zodiac a touha která svádí
A co jim nedá nikdy spát
Tak pravil nitzche i arthur shoppenhauer
Zrozen buď nad člověk co božským touhám všem
Kazatel smrti nový kolumbus se vrací
A sladký absinth

[:pod tíhou osudů se lamou
Ztracená jména na rakvích
Pod tíhou historie stárnou
V komické utopii dní:]

Pod tíhou osudů se lamou
Ztracená jména